Scénář polistopadového vývoje u nás, jakoby napsal Lev Trocký (spolu s Leninem jeden z nejvýznamějších představitelů revoluce 1917, který se později postavil proti Stalinovi a v roce 1940 byl zavražděn jeho agentem v mexickém exilu) už v roce 1936, v díle Zrazená revoluce:
„Lidé mají krátkou paměť. Nepamatují si snad na fronty na banány, nedostatek toaletního papíru? Desítky razítek potřebných k získání devizového příslibu a vycestování do blbé Jugoslávie? Že tehdy mohli studovat jen prominenti? Jak ti komunističtí zločinci zavírali slušné lidi, cenzurovali knihy a zakazovali, co mohli?“ Tak nějak reagují zděšené paničky …
Po skončení druhé světové války si nikdo nechtěl ani vzpomenout na předválečnou hospodářskou krizi s masovou nezaměstnaností, ani na poraženeckou náladu v období po Mnichovské zradě, ani na žabomyší potyčky v podstatě stejných politických stran. Proto se většina lidí, v nepřítomnosti jiné, smysluplné alternativy obrátila ke komunistům, podobně jako po …
Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.