Hnutí „pro život“ (HPŽ) již tradičně v téměř sváteční atmosféře vychází do pražských ulic s cílem legislativně omezit přístup k interrupcím a „zamezit zbytečnému násilí na ženách a jejich nenarozených dětech“. Pod náboženskou záminkou a s oporou v „tradičních rodinných hodnotách“ žádají omezení práva na svobodné zacházení s vlastním tělem všem lidem, kteří mohou otěhotnět. V rámci boje „za život nenarozených plodů” požadují kontrolu nad životy svobodných a žijících lidí.
I hnutí „pro život“ ale musí uznat prohlubující se krizi, která eskalovala tuto zimu, a fakt, že k interrupcím často dochází z důvodů ekonomické nouze matky. Jejich požadavky na podporu v těhotenství, lepší dosažitelnost mateřské, rodičovská stipendia na vysokých školách apod. nemůže nesdílet žádná nastávající matka – v podání těchto konzervativních sil mají ale zakrýt skutečné cíle HPŽ: rozhodovat o cizích tělech. Ženy, všichni těhotní lidé a všechny rodiny si zaslouží podporu společnosti a férové podmínky. Ani to ale nemůže a nesmí nahradit právo volby a svobodný přístup k interrupcím.
Pořadatelé „pochodu pro život“ jsou ti samí, kteří ještě před rokem vnucovali znásilněným Ukrajinkám ve válečných zónách „smířit se s osudem“. Pan Duka, který pochodu žehná, tvrdil, že bestiálně se chovající vojáky je „nutné pochopit“. HPŽ mluví o sociálních programech a podpoře. Spříznění politici SPOLU jsou přitom ti, kteří ve vládě prosazují pozdější odchod do důchodu a další škrty na úkor chudých ve prospěch bohatých.
Po celém světě dochází ke společenské polarizaci a také k posilování krajní pravice, která kapitalismus v krizi „zachraňuje“. Sílící útoky na přístup k interrupcím, práva žen, menšin a celé pracující třídy jsou nedílnou součástí jejich agendy, často jde o jejich první cíl. V Česku tomu není jinak. Aktuální právo na interrupci nemůžeme jen oslavovat. Musíme ho bránit a vydat se za hranice dnešních možností. Stejná práva musí mít cizinky žijící v ČR a všichni těhotní lidé ze zemí, kde jsou jim práva na svobodnou volbu upírána, jako je Polsko.
Když se v Irsku před lety diskutovalo o zmírnění zákazu potratů, irská socialistická feministická organizace Rosa vypravila vlaky a autobusy, které veřejně distribuovaly ilegální potratové pilulky na protestních mítincích a shromážděních. Sílící hnutí tisíců žen a mužů nakonec dosáhlo bezplatných interrupcí na žádost ženy v zemi, kde se moc katolické církve a její spojení s establišmentem zdály nerozbitné. Když ultrapravice v USA začala kriminalizovat v řadě států potraty, americká Socialist Alternative s první nezávislou socialistickou radní Kshamou Sawant zorganizovala masovou kampaň, na jejímž konci se stalo město Seattle prvním městem, kde získá azyl a bezpečí kdokoliv, na koho je jinde kvůli interrupci vydán jinde v zemi zatykač.
My v Socialistické alternativě Budoucnost a CLARA Collective vnímáme krizi kapitalismu a její dopad na české rodiny. „Zbytečným násilím“ ale není možnost volby a zacházení s vlastním tělem dle vlastního uvážení. Zbytečné a opovržení hodně násilí je „ženská daň“ – vykořisťování podmíněné rolí ve společnosti do které jsou ženy uvrženy.
Odmalička jsou ženy vychovávány k podpoře, péči a službám, které pak v rámci kapitalistického systému patří k těm nejhůře placeným. Současný ekonomický systém je schopen ohodnotit jen práci, která mu generuje zisk. V činnostech, které jeho chod udržují při, je slepý. To je také hlavní příčina rozdílu mezi platy mužů a žen, tzv. gender pay gap. V ČR jde o jeden z nejvyšších v Evropě – ženy berou podle loňských statistik cca o 7 tisíc korun měsíčně méně než muži. Na stejnou úroveň příjmů by se jim pak podařilo dostat jen v případě, že by jejich pracovní rok měl 14 měsíců.
Nastavení náhrad za péči o nemocné děti a další pak srážejí příjmy žen ještě níž. Když se pak započítá i druhá směna doma, jde o propastný rozdíl. Naprosto oprávněný je tak požadavek na okamžité a radikální zvýšení minimální mzdy minimálně na 150 Kč / hod. (cca 25 tis. měsíčně) jako první krok k dosažení důstojné minimální mzdy, která se podle posledních údajů pohybuje kolem 35 tisíc, v Praze díky zvýšeným nákladům dokonce o 6-7 tisíc víc.
Hnutí „pro život“ nijak zvlášť nezakrývá svoje skutečné cíle: především návrat žen „k plotně“ a omezení jejich práva rozhodovat o tom, kdy a jak počít dítě. Právo na interrupci zůstalo od vyhlášky z roku 1987 prakticky nezměněné, restaurace kapitalismu k němu v Česku „pouze“ přidala poplatek, který dnes dosahuje mnoha tisíc korun. Není žádný racionální důvod, kromě zisků zdravotních pojišťoven a soukromých zdravotnických řetězců, aby takto zásadní medicínský zákrok, pokud se k němu žena rozhodne, nebyl zahrnutý do bezplatné zdravotní péče, dostupný ve všech zdravotnických zařízeních. Totéž platí pro nezbytnou související psychologickou péči.
Náklady na antikoncepci nebo hygienické prostředky v řádu stovek korun jsou další položkou, která tvoří ženskou daň. Proto voláme k jejímu zrušení a napravení nerovností!
Chceme prosazovat:
* Konec mzdové diskriminace: Zvýšení minimálních mezd, důchodů a stipendií o 50,00 Kč / hod.
* Důstojné mzdy, podpory v mateřství, těhotenství, nezaměstnanosti a důchodu.
* 100% náhrady za nemocenské a ošetřování členů rodiny.
* Moderní sexuální výchovu na školách.
* Bezplatnou antikoncepci a interrupci i následnou psychologickou pomoc.
* Demokratickou kontrolu nad cenami léků, zrušení patentů, zdravotní péči a farmaceutické firmy do veřejného vlastnictví.
* Ženské hygienické potřeby zdarma ihned v každé škole, veřejné instituci a na každém pracovišti.
* Rozsáhlou a bezplatnou síť jeslí, školek, družin a středisek volného času.
* Dostupné bydlení: masivní veřejnou výstavbu, převzetí developerských projektů a regulaci cen.
* Zrušení DPH na základní potraviny, hygienické potřeby a služby. Obnovení zdanění velkého majetku.
* Největší společnosti a banky do veřejného vlastnictví pod kontrolou pracujících a spotřebitelů.
* Demokratickou socialistickou společnost vycházející z potřeb většiny místo vykořisťování, krizí a koncentrace bohatství v kapitalismu
Na každé škole, na všech pracovištích na veřejných místech lze zahájit menší i větší kampaně proti diskriminaci a vykořisťování. Všude mohou vzniknout skutečně demokratické aktivní platformy – za zvýšení mezd a benefitů nebo i za takové „drobnosti“ jako jsou bezplatné zásobníky na menstruační hygienické pomůcky. Dosáhnout změn je možné a ukazují to i příklady u nás:
Otevřená kampaň odborové organizace Alice vedla k prvním krokům ke zlepšení podmínek v řetězci ALZHEIMER HOME, za nímž stojí miliardáři Dospiva a Haščák a jejich skupina Penta známá z korupční kauzy Gorila na Slovensku. Studentky a studenti vysokých škol svými kampaněmi zastavili zdražování kolejí nebo donutili své instituce více sledovat nechutné kauzy sexuálního obtěžování. Společný jmenovatel: iniciativy, které zahrnují desítky, stovky a tisíce aktivních žen, mužů a nebinárních lidí dokážou zvítězit, dokážou donutit instituce nebo soukromé vlastníky k významným ústupkům.
Právě touto cestou chceme jít a právě proto vyzýváme každého, kdo to myslí s bojem proti diskriminaci a za rovná práva vážně, ke spolupráci a iniciativě. Jedině silné demokratické hnutí mladých a pracujících lidí dokáže práva nejen vybojovat, ale také odolat snahám o jejich omezení a nakonec překonat i samotný systém, který nespravedlnost vytváří: kapitalismus.
Sejdeme se v úterý 18. dubna 18:00 na akci s názvem „Konec ženské daně / Scrap Women’s Tax“ v salonku bistra Střecha (Křemencova 7, Praha 1). Chceme diskutovat o jednotlivých iniciativách, ale také o možnosti akcí během Mezinárodního den bezpečných interrupcí v září – nejen u nás, ale v mezinárodním měřítku.