Studenti v roce 1989 požadovali nejen okamžité vypsání demokratických, pluralitních voleb nebo zrušení ústavního článku o vedoucí úloze KSČ, symbolu odmítnutého režimu. Souběžně vybízeli dělníky a ostatní, aby přišli se svými požadavky, které se od těch dnešních zase tolik neliší:
Scénář polistopadového vývoje u nás, jakoby napsal Lev Trocký (spolu s Leninem jeden z nejvýznamějších představitelů revoluce 1917, který se později postavil proti Stalinovi a v roce 1940 byl zavražděn jeho agentem v mexickém exilu) už v roce 1936, v díle Zrazená revoluce:
„Lidé mají krátkou paměť. Nepamatují si snad na fronty na banány, nedostatek toaletního papíru? Desítky razítek potřebných k získání devizového příslibu a vycestování do blbé Jugoslávie? Že tehdy mohli studovat jen prominenti? Jak ti komunističtí zločinci zavírali slušné lidi, cenzurovali knihy a zakazovali, co mohli?“ Tak nějak reagují zděšené paničky …
Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.
